Co s listím, trávou a se zbytky ovoce a zeleniny z kuchyně?

V současné době je přirozené třídit jednotlivé složky odpadu. Ve většině měst a obcí jsou dostupné sběrné nádoby na separované složky domovního odpadu - papír, plasty a sklo. V domovním odpadu je však také významně zastoupen biologicky rozložitelný odpad tzv. bioodpad. Rozbory směsného odpadu ukázaly, že je zde zastoupen zhruba 40-ti procenty. A co s ním? V současné době většinou končí převážně na skládkách, kde hnije a tvoří se zapáchající skládkové plyny. Hlavní součástí skládkového plynu je metan, který je zároveň silným skleníkovým plynem. Lepší a šetrnější cesta je proto bioodpad třídit a využívat ho. Bioodpad představuje jediný druh domovního odpadu, který si můžeme sami doma přeměnit na kvalitní organické hnojivo - kompost. Je natolik běžný, že si mnohdy ani neuvědomujeme jeho hodnotu. Zde se vlastně ani nedá hovořit o odpadu, neboť v každé fázi se jedná o organickou hmotu, která se mění a je přepracovávána pro další použití. Pro mnoho lidí na venkově bioodpad nepředstavuje žádný problém, neboť jej beze zbytku zužitkují jako krmivo pro domácí zvířata, či kompostováním.

 

Stačí malá zahrádka a bioodpady z kuchyně i ze zahrady lze kompostovat. Bioodpady jako trávu, listí, nasekané větve, zbytky ovoce a zeleniny lze kompostovat na volné hromadě nebo v zásobnících tzv. kompostérech. Ty si lze zakoupit v obchodech se zahradnickými potřebami či jednoduše vyrobit. Na rozkladu materiálu v kompostu se podílí bakterie, houby a další živočichové. Hlístice, roztoči, chvostoskoci a mnohonožky se podílí na rozkladných procesech a významně tak přispívají k tvorbě kompostu. Organizmy potřebují dostatek vzduchu a vody, proto je třeba sledovat vlhkost kompostu a přehazovat ho. Kompost lze výhodně osázet dýní a okurkami. Listy rostlin chrání kompost před prudkým sluncem a přívalovým deštěm, kompost poskytuje rostlinám živiny. Hotový kompost lze využít ke hnojení trávníku, záhonů i domácích květin. Přeměnou bioodpadů ze zahrady a z kuchyně si lze zadarmo vyrobit jedinečné organické hnojivo, které obsahuje humusové látky zvyšující kvalitu půdy. Humus na sebe dokáže vázat vodu, živiny a významně tak ovlivňuje strukturu, kyprost a mikrobiální osídlení půdy. Kompostovat bioodpad se vyplatí.

 

Ne však každý má vlastní zahradu, na které by mohl kompostovat. V současné době však existují i další možnosti jak využít bioodpad. Pokud bydlíte v činžovním či panelovém domě, můžete se sousedy založit komunitní kompostoviště. Ve speciálních boxech, které jsou uzamykatelné a brání přístupu hlodavců lze kompostovat bioodpady z kuchyně i z přilehlé zeleně. Výsledný kompost je zpravidla využíván v místě vzniku. Lze ho použít na přípravu substrátu pro pokojové rostliny či ho aplikovat na zeleň v okolí domu. Komunitní kompostování má nejrůznější podobu, která závisí na velikosti komunity, jenž se do činnosti zapojí. Charakteristické pro tento druh kompostování je dozor pověřené osoby nad chodem kompostoviště. I při tomto způsobu kompostování je důležité zajistit provzdušňování kompostu a pravidelně sledovat čistotu vstupní suroviny - bioodpadu.

 

Využívat bioodpady lze také v uzavřených objektech. Příkladem může být vermikompostování, při kterém se využívá schopnosti žížal přeměňovat rostlinné zbytky na velmi kvalitní organické hnojivo - vermikompost. Speciální nádoby k vermikompostování si lze vyrobit nebo zakoupit. Vermikompostér lze umístit na balkón, do garáže, do předsíně či do kuchyně. Důležité je vždy zajistit pro žížaly optimální teplotu kolem 20 oC. K tomuto druhu kompostování se využívají speciální druhy žížal, které jsou schopné „rychle“ rozkládat organickou hmotu. Vermikompostování je velice názorné pro malé děti. Přeměnu bioodpadu na kompost pomocí žížal lze tak ukázkově realizovat v základních a mateřských školách. V současné době existuje řada technologií, které umožňují využívat bioodpady v uzavřených prostorách. Jednotlivé způsoby jsou využívány především v zahraničí. Se zvyšující se osvětou a dostupností jednotlivých technik lze předpokládat jejich rozvoj a rozšíření.

 

Většina měst a obcí nabízí občanům svoz zahradního odpadu či možnost odevzdávat tento bioodpad ve sběrných dvorech. Další možností je sběr bioodpadů do speciálních hnědých sběrných nádob. Takto vytříděný bioodpad se sváží nejčastěji na kompostárnu, kde ze zpracovává na kompost. V České republice (např. Nová Paka, Kroměříž, Písek).V dalších městech se sběr bioodpadů zkouší v rámci pilotních projektů (např. Bílina, Jindřichův Hradec, Uherské Hradiště). Většina měst a obcí však svůj systém nakládání s bioodpady teprve buduje a nebo se k tomu teprve chystá.

 

Tomáš Hodek, Marie Gřondilová

občanské sdružení Ekodomov

 

Tento článek je uveřejněn za finanční podpory Státního fondu životního prostředí ČR v rámci kampaně „Bioodpad – živá hmota pro nový život“, kterou koordinuje občanské sdružení Ekodomov.





Kontakt:

 

  Sídlo Praha:

  Ekodomov, o.s.

  V Podbabě 29b

  160 00 Praha 6

  (ukázat na mapě)

 

  e-mail: info@ekodomov.cz

  tel.: 234 697 402

  tel.: 220 920 268

  fax: 910 256 149

 

 

 

  Pobočka Kutná Hora:

  Ekodomov, o.s.

  Jana Palacha 166

  284 01 Kutná Hora

  (ukázat na mapě)

 

  e-mail: infokh@ekodomov.cz

  (jen pro kutnohorskou pobočku!)

  tel.: 315 810 074

  fax: 910 256 149